Miroslav Vitouš

• kontrabas

29. květen 2014 • 20.00 h
Autoklub ČR, Opletalova 29, 110 00 Praha 1, Nové město

Kontrabasista, kapelník, hudební skladatel a pedagog Miroslav Vitouš (*1947) se na dnešním koncertě představí v podobě, která je snad jeho hudebnímu srdci nejbližší , a to jako hráč na sólový kontrabas. Víceří mistři tohoto nástroje (kromě jiných Dave Holland, Gary Peacock, Barre Phillips) nahráli desky a capella, ale právě Vitouš se sólovému hraní věnuje systematicky už léta. První a dnes už klasické album tohoto zaměření nahrál v roce 1985 pod názvem Emergence (ECM) a některé skladby z tohoto alba má příležitostně až do současnosti v repertoáru (Alice in Wonderland, Regards to Gershwin´s Honeyman, Atlantis Suite, Variations on Spanish Themes). Později se ke kmenovým číslům jeho sólového repertoáru přiřadila také Davisova kompozice Milestones. Deska do současnosti vyšla v mnoha reedicích a její části s oblibou někteří hudebníci samplují do nových podob, jak dobře prokazuje například nahrávka Reemergence, kterou v roce 2011 realizovali Ricardo Villalobos a Max Loderbauer. Nahrávky tehdy ukázaly Vitoušovu dech vyrážející technickou zdatnost, střídání pizzicato a arco hry, sólových i akordických pasáží, vše při zachování přísně akustické podoby bez přidaných zvuků a elektrických modifikací.

Nový koncept Vitoušovy sólové hry, který budeme moci na dnešním koncertu sledovat, vznikl před pěti roky pod názvem Improvizace na americké standardní jazzové písně. Sám protagonista projekt charakterizoval takto: „Myšlenkou je prolínání sólového kontrabasu s akustickými orchestrálními zvuky, které vytahuji ze své dlouhodobě budované ´knihovny´. Tyto orchestrální motivy – mohou to být několikataktové fráze i několikaminutové části - pak vkládám mezi své improvizace a různým způsobem s nimi pracuji. Základem však zůstává improvizace a spontaneita“.

Z rozsáhlého a rozmanitého Vitoušova padesátiletého hudebního působení upozorněme na několik dalších stěžejních momentů. Pro úroveň českého jazzu 60. let je důležité, že ještě předtím, než získal americký a záhy celosvětový věhlas, měl Vitouš impozantní mezinárodní úspěchy s domácími formacemi Junior Trio a Reduta Quartet (nezaslouženě zapomenutá formace hrála v obsazení Deczi, Hammer, Vitouš, Tropp). Skutečný obrat v jeho životě přinesla v roce 1966 mezinárodní vídeňská soutěž mladých jazzmanů, kde se kontrabasová kategorie stala českou záležitostí. První byl právě Vitouš a druhým se stal Jiří Mráz. Stipendium, které s cenou získal, na Berklee College nevyužil, protože úroveň školy nevyhovovala jeho představám a záhy ji opustil. Své představy o výuce uplatnil později jako pedagog na bostonském New England Conservatory (1979-88), kde byl až do svého přestěhování z USA do Evropy (Německo, Itálie) vedoucím jazzového oddělení.

První americkou studiovou zkušenost znamenalo pro Vitouše nahrávání dnes již legendárního alba Now He Sings, Now He Sobs (Solid State, 1968) s triem Chicka Corey.

Pro širší obecenstvo a pro sféru fusion se Vitouš proslavil tím, že se stal zakládajícím členem Weather Report, kde spolu s Waynem Shorterem a Joe Zawinulem tvořil jádro skupiny. Názorově však formace nebyla jednotná, a proto se záhy rozešla. Své představy o tom, jak měl Weather Report znít, Vitouš realizoval v roce 2009 spolu s dalšími špičkovými hudebníky na albu Remembering Weather Report (ECM), které se umístilo jako album roku v hlasováních České jazzové společnosti i v anketě německých kritiků.

Debutové Vitoušovo album Infinite Search (1969, Embryo Records) přineslo světu jazzu výrazný hudební impuls, který vedl ke vzniku konceptu ECM, značky, která v dalších obdobích měla pro něj dominantní význam. S okruhem hudebníků ECM (John Surman, Terje Rydal, Jon Christensen, Jack DeJohnette a mnozí další) realizoval své nejzávažnější hudební projekty. Do této linie zapadá i Vitoušovo trio s Janem Garbarekem a Trilokem Gurtu, které v roce 2013 vystoupilo v rámci cyklu Jazz na Hradě, což byl pro pražské obecenstvo zážitek, na jaký se nezapomíná. Není pochyb, že do podobné kategorie se zařadí i dnešní oslava sólového kontrabasu.

Igor Wasserberger Další koncert >>